Vývoj dětského výtvarného projevu

Také máte doma malého kreslíře? Přemýšleli jste někdy nad tím, co se vám snaží jeho kresbami sdělit? Byli jste překvapeni jeho odlišným zobrazením reality? Proč má panáček dvacet prstů, komín je nakřivo a proč je sluníčko zelené? Proč, proč, proč…ptali jste se možná při pohledu na ta prazvláštní díla sami sebe. Někteří z vás se možná i v dobré víře jali tyto „chybky“ napravovat. Abychom na tyto otázky nalezli odpovědi a věděli, co je pro kterou fázi v životě dítěte typické, pojďme společně nahlédnout do vývoje dětského výtvarného projevu.

Proč dítě kreslí aneb vývoj dětské kresby

  1. Období čáranic (2-3 roky)

Kreslení je jedním z nejpřirozenějších prostředků sebevyjádření. Na samém počátku však nejde dítěti o zachycení skutečnosti, ale o radost z objevu vzniku stop při zapojení pohybu. Pohyb vychází až z ramenního kloubu. Toto období projevujícím se okolo 18. měsíce věku dítěte můžeme nazývat obdobím „čáranic“.

Dítě je doslova fascinováno tímto nahodilým procesem vznikajících stop, které nejsou prozatím zachycením skutečnosti. Mluvíme proto o tzv. bezobsažných čmáranicích. Později, je-li dítě tázáno (např. „Co to je?“), může najít ve čmáranici výklad (např. auto, táta,…). Ten ale často bývá opomenut, a tak to, co bylo jednou označeno za auto, může být po chvíli pes, táta, či cokoliv jiného, čemu klade dítě určitý význam.

Dítě postupně přechází z kyvadlového pohybu a čar ke kruhovým formám, čtverec ještě pravděpodobně napodobit nedokáže. Nezřídka se stane, že jeho kresba přesáhne i formát papíru. Kolem třetího roku dítě postupně přechází v dospělý úchop tužky a stává se, že samo od sebe pojmenovává, co nakreslilo, např. „To je máma.“ Napodobení skutečnosti je pro nás však v této době ještě stále těžko rozeznatelné.

  1. Ve středu zájmu postava (3-6 let)

V době okolo 3-4 let dítě začíná vyjadřovat svůj záměr, a dokonce je schopno i předem říci, co bude kreslit. Což je ve vývoji velký posun vpřed. Jedním z prvních motivů tohoto období je sluníčko, do středu zájmu se však ve velkém dostává postava. Podíváte-li se na své kresby okolo tří let věku, či máte-li doma dítko v tomto věku, povšimnete si zvláštního ztvárnění postavy – oválná forma znázorňující hlavu a z ní vycházející čáry – nohy a ruce (často je čar i více, než je u postavy obvyklé). Mluvíme proto o tzv. hlavonožcích. Na obličeji dítě nejprve zobrazuje oči, později se přidávají nos a ústa. Zobrazení trupu u postavy nastupuje o něco později. Mezi 4. a 5. rokem dochází k oddělení hlavy a trupu. K postavě přiřazuje také objekty s ní související (dům, stromy, aj.). Kolem 6 let začíná přibývat detailů na postavě, postupně se zdokonalují proporce, dle oblečení je možné rozlišit i pohlaví postavy.

6let_Sarka

Šárka, 6 let, již znatelně rozeznatelné pohlaví postav, znázorněny detaily

  1. Stádium konkrétních operací – schematické období (7-9 let)

V tomto období nastává u dítěte změna v sociálním vnímání, dítě se začíná začleňovat více do společnosti a uvědomovat si svoje místo v ní, schopnost interakce s vrstevníky se rozvíjí. Toto vše se promítá i do dětské kresby. Toto období je charakteristické tím, že dítě vykreslí to, co o předmětu ví, nikoliv to, co ve skutečnosti vidí. Typické je pro toto období tzv. rentgenové vidění, kdy dítě vykreslí vše, co o daném předmětu zná (zvenčí i zevnitř, např. dům a věci v něm). Dítě se také v této době ve svém kresebném procesu snaží zachytit různé vztahy a pohyb. Jednotlivé objekty nepřekrývá, ale řadí je za sebou na linku či později do jednotlivých pásů. V této době dítě začíná zobrazovat i z profilu. Setkáváme se i s tzv. smíšeným profilem, kdy část kresby je z boku a část zepředu.

S přibývajícím věkem v období prepuberty (období kolem 11. roku) nastává výrazný mezník ve vývoji dítěte, dítě již nezobrazuje objekty pouze dle toho, co o nich ví, ale snaží se je zachytit tak, jak je vidí. Neschopnost zachytit věci do dvojrozměrné podoby tak, jak je dítě vnímá, může však vést až k tzv. „krizi dětského výtvarného projevu“. Ta je navíc následně podpořena přibývající kritičností, a proto se i stává, že v této době (obvykle mezi 12. - 14. rokem) dítě kreslení opouští, či naopak je dovedeno k obkreslování zažitých schémat. V této době je proto důležité poskytnout dítěti potřebnou důvěru a motivaci a nabodnout mu takové techniky, u nichž se může vyhnout pocitu vlastního selhání (například koláž namísto kresby zátiší).

Zvláštnosti dětského výtvarného projevu

Během vývoje dětské kresby se můžeme setkat s některými jevy, které nám rodičům mohou připadat na první pohled neobvyklé. V následujícím seznamu bych chtěla poukázat na některé z nich:

  1. disproporce neboli zvětšování – dítě záměrně zvětšuje to, co pokládá za důležité (například nadměrně zvětšené prsty na rukou)

  2. R-princip – potřeba dítěte rozlišit jeden směr od druhého, svislý od vodorovného (například komín kolmo ke střeše, ruce hlavonožců oproti tělu)

  3. rentgenové vidění neboli princip průhlednosti – dítě kreslí i to, co nemůže být vidět (například auto včetně sedaček a lidí v něm, domeček zvenčí včetně jeho vybavení)

  4. střídání pozorovacích hledisek – nakreslení jednoho předmětu z několika úhlů pohledů, např. cesta z nadhledu, osoba zepředu

  5. grafický automatismus – opakování již osvojených tvarů (čárky namísto vlasů)

  6. naklánění kresby ve směru budoucího písma.


rentgenove_videni

Příklad rentgenového vidění a řazení do pásů

A co my, rodiče?

Chceme-li dítě v jeho výtvarném projevu podpořit, poskytněme mu dostatek možností a času, aby se s touto aktivitou samo seznámilo. Buďme si vědomi toho, že tak jako každá činnost i kresba má svůj vývoj a nechtějme hned po dítěti, aby nám nakreslilo dokonalé a realistické objekty, nenuťme jim naši představu (například: „Ale takhle přeci domeček nevypadá.“), která, řekněme si upřímně, je mnohdy zkratkovitá a schematická (například klasické zobrazení letícího ptáčka jako dvě spojené vlnky). Sdílejme společně radost z tvorby, komunikujme u ní. Nechme, aby nám dítě samo řeklo, co v kresbě zobrazilo. Uchovávejme si dětské kresby a chceme-li, označme si je datem, kdy je dítko nakreslilo, a utvořme si tak vzpomínkovou knihu o jeho kresebném vývoji a vězme, že se na ni rádi časem společně podíváme a budeme vzpomínat s láskou na dobu čmáranic a hlavonožců.

 

0-3roky_vytvarna_vychova 3-6let_vytvarna_vychova 6-9let_vytvarna_vychova

 

 

CO BY VÁS MOHLO ZAJÍMAT?
Materiál na tvoření | Pro pomocníky v dílně | S dětmi venku | Literatura | Pomůcky pro nejmenší  

 

Děkujeme Báře Bouchalové za inspirativní článek srdce_samostatne_dite

Zdroj:
Uždil, J.: Čáry, klikyháky, paňáci a auta, Portál 2002
Uždil J., Mezi uměním a výchovou, SPN 1988

www.logarte.cz

vytvarne-zakonitosti

 

Hodnocení obchodu

Zobrazit všechna hodnocení >>