Jak vybírat hračky dle osobnosti a potřeb dítěte

Šárka Miková

 Kupujete dětem hračky a pak jste zklamaní, že si s nimi nehrají?

  • Pořizujete dětem praktické pomůcky, ale ony je používají k jinému účelu?
  • Nabízíte dětem rozvojové aktivity, ale je to nebaví?

Je zbytečné hromadit věci, které nepotřebujete. Děti jsou pak zahlcené, doma je chaos, úklid se nedaří.
Je škoda utrácet peníze za věci, které nemají užitek.
Možná to ale není škoda jen pro vaši peněženku. Možná je to tak trochu škoda pro vaše dítě.

Proč? Čtěte dál v tomto článku.

O co se my rodiče snažíme?

messy_playJe nám sympatický nějaký výchovný a vzdělávací přístup (např. Montessori) a kupujeme pomůcky, které tento přístup doporučuje.
Chceme dítě co nejlépe rozvíjet, tak ho vzhledem k jeho věku chceme podpořit.
Koupíme dítěti hračku a myslíme si, že je to super věc. Protože by to bavilo nás. Pak ale kupujeme hračku pro sebe, ne pro své dítě.

Brát v úvahu věk dítěte je pro výběr hraček a pomůcek určitě důležité. Děti se ale neliší pouze věkem, liší se taky tím, jaké jsou osobnosti. Už při narození mají totiž nastavený mozek tak, že se budou vyvíjet určitým směrem. A my jako rodiče je v tom můžeme podpořit nebo jim v tom bránit. Ale protože si to neuvědomujeme, často dětem nezáměrně v jejich rozvoji bráníme. Děláme přitom to nejlepší, co umíme. Například:

Chceme dítě dobře vychovat. Pokud nám připadá, že by mu nějaké chování mohlo komplikovat život, snažíme se ho včas naučit dovednosti, které se mu budou v životě hodit.

Mám divoké dítě, tak mu pořizuju hračky, aby se uklidnilo.“

Mám dítě, které nedodržuje pravidla. Tak mu kupuju hračky, kde je potřeba dodržet postup, aby se to naučilo.“

Moje dítě je často mimo, ve svém světě. Kupuju mu pomůcky pro praktický život, aby se vracelo do reality a učilo se v ní fungovat.“

Přirozené také je, že máme-li víc dětí, nabízíme tomu mladšímu to, co se osvědčilo u staršího sourozence. A to i v případě, že si rozdílů v osobnostech dětí všímáme a vrtá nám hlavou, jak je to možné, když je přece vychováváme stejně!

Je to možné, protože děti nejsou stejné a jejich vrozené nastavení nemůžeme změnit. Neznamená to, že máme dítě nechat dělat, co chce. Dítě potřebuje hranice. Potřebuje zažívat mírné frustrace, aby se naučilo je zvládat. Ale mělo by se cítit přijímané takové, jaké je. I když je jeho osobnost jiná, než by se nám třeba líbilo.

Jak se vyvíjí osobnost dítěte?

batoleDo dvou let mají všechny děti stejný vývojový úkol – naučit se používat svoje smysly a své tělo a začít vnímat a částečně používat slova. Už v tomto věku jsou ale mezi dětmi viditelné rozdíly, například v tom, zda jsou hodně energické nebo spíš klidnější, zda si vydrží s rodičem prohlížet knížku a povídat nad ní nebo se potřebují hlavně hodně hýbat. Už v tomto útlém věku vidíme u některých dětí nejistotu, když dostanou novou hračku – pokud ji už nemají nebo se s ní nesetkaly někde jinde, mohou váhat, co se s ní dělá. Zatímco jiné děti se hned pustí do jejího prozkoumávání.

Přibližně po druhém roce se začínají rozdíly mezi dětmi zvýrazňovat. Začíná se totiž rozvíjet jejich „já“. Rodiče tomu říkají „období vzdoru“ale je dobré vědět, že dítě nám to nedělá schválně. Ono si jen začíná uvědomovat, že ono a máma nejsou jedno, a učí se s tím pracovat: Chce dělat věci samo. Chce rozhodovat o tom, co se ho týká. Učí se vlastnit věci. Trénuje vůli – jak dlouho vydrží prosazovat svou. Učí se být samo sebou.

My rodiče na to reagujeme, abychom dítěti dávali zpětnou vazbu, vymezovali mu hranice. Zároveň bychom ale měli vytvářet prostředí, ve kterém dítě může své vrozené potřeby naplňovat. Prostředí, ve kterém se může rozvíjet v souladu s jeho přirozeným nastavením.

Je přirozené, že jako rodiče vidíme dítě svýma očima. Podvědomě očekáváme, že to, co by bývalo ve výchově vyhovovalo nám, bude vyhovovat našim dětem. Chválíme dítě za ty projevy chování, které považujeme za správné – buď proto, že jsou „naše“, nebo proto, že chceme, aby to dítě v životě mělo jednodušší, než jsme měli my.

Aniž bychom si to uvědomovali, bráníme dítěti, aby se stávalo samo sebou. Nezáměrně přispíváme k tomu, že dítě bude mít narušenou sebehodnotu – těžko může samo sebe přijímat takové, jaké je, když mu dáváme opakovaně najevo, že by se nám víc líbilo, kdyby bylo jiné. Což možná někteří z nás podvědomě děláme tím, jaké hračky a pomůcky pro rozvoj dítěti nabízíme. A co očekáváme, že s nimi bude dělat.

V tomto e-shopu máte možnost zamyslet se nad tím, jaké dítě doma vlastně máte. Nesnažte se ho nějak rychle diagnostikovat a zaškatulkovat. Poznat typ osobnosti dítěte není snadný proces. Můžete ale dítě víc pozorovat - k čemu tíhne a čemu se brání. Pozorujte taky sami sebe, svoje motivy - proč chcete dítěti něco pořídit, proč chcete, aby určitou aktivitu dělalo. A přemýšlejte, jestli to jde ruku v ruce s potřebami vašeho dítěte.

Doporučení:

  • Nabízet můžete dětem jakékoliv hračky a pomůcky, nemůžete ale čekat, že s nimi bude vždy dělat to, co se nimi dělat má.
  • Berte vážně, že některé děti potřebují u nových věcí podporu (např. ukázku, co mohou dělat), zatímco jiné pomoc nepotřebují, ba naopak je může od aktivity zcela odradit.
  • Některé děti mají problém s volnou tvorbou a potřebují spíš tvořit podle návodu nebo se inspirovat nějakými vzory, zatímco jiné bude určený postup a výsledek svazovat natolik, že je aktivita vůbec nezaujme.

Abychom vám usnadnili život, může vám pomoct právě rozdělení hraček pro děti cca od 2 let dle osobnosti a potřeb dítěte. V rámci každé kategorie pak již můžete filtrovat hračky i podle věku dítěte a dalších pro Vás důležitých parametrů.

 1000

2000

 3000

4000

 5000

6000

 

Hodnocení obchodu

Zobrazit všechna hodnocení >>
x

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení